Pavlovské vrchy

Pavlovské vrchy
	Pavlovské vrchy, pohled od západu
Nejvyšší bod	549 m n. m. (Děvín)
Nadřazená jednotka	Mikulovská vrchovina, Jihomoravské Karpaty, Vnější Západní Karpaty, Západní Karpaty, Karpaty
Sousední; jednotky	Milovická pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko; ( Rakousko)
Horniny	vápenec
Souřadnice	48°52′2″ s. š., 16°39′9″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IXA-1A
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavlovské vrchy, hovorově Pálava (německy Pollauer Berge, všechny názvy odvozeny od obce Pavlov, německy Pollau) jsou vápencové pohoří v Česku, které tvoří vyšší západní část Mikulovské vrchoviny. Nachází se na samém jihu Moravy a táhnou se od ohbí Dyje (Věstonická brána) dvacet kilometrů na jih okolo Mikulova až ke státním hranicím s Rakouskem. Přestože nedosahují velké absolutní výšky (Děvín 549 m n. m.), vystupují monumentálně nad okolní nížinu a tvoří přírodní dominantu jihu Moravy.

Vápenec, ze kterého se hřeben skládá, vznikl v druhohorním moři a posléze byl vyzvednut do výše alpínským vrásněním. Díky zachovalosti původní krajiny a různě exponovaným stanovištím na vápencích se v oblasti vyskytuje množství velmi vzácných živočichů a rostlin, zejména sucho- a teplomilných. Proto jsou vrchy (hlavní) součástí CHKO Pálava, která tvoří severozápadní část Biosférické rezervace Dolní Morava UNESCO.

Oblast je nepřetržitě obývána po desítky tisíc let, o čemž svědčí mnoho archeologických nálezů (lovci mamutů, hradiště, především v Dolních Věstonicích). Na území Pavlovských vrchů se nachází několik přírodních rezervací ochraňujících zdejší velmi cenné území. Na dvou výšinách se tyčí středověké hradní zříceniny (Děvičky a Sirotčí hrádek), na jižním úbočí se rozkládá malebné historické město Mikulov. Kromě něj se ve vrších nachází obec Klentnice a po okrajích Bavory, Perná, Horní Věstonice, Dolní Věstonice a Pavlov.

Geomorfologie

Pavlovské vrchy leží v nejzápadnější části Karpat a skládají se z těchto částí (řazeno od severu na jih):

masiv Děvín, na jehož nejvyšším bodě (549 m) se nachází vysílač, na jeho nižším vrcholu (428 m) pak hrad Děvičky
sedlo Soutěska, oddělující Děvín od Kotle
masiv Kotel, který zahrnuje vrcholy Obora (483 m) se zříceninou Nového hradu a Pálava (462 m)
Stolová hora (459 m), na jejímž nižším vrcholu (425 m) se nachází Sirotčí hrádek
vápencové výchozy Kočičí skála (362 m) a Kočičí kámen (352 m)
Turold, vrch (385 m) na severním okraji Mikulova, pod horou se nachází jediná veřejnosti přístupná jeskyně v této oblasti - Na Turoldu
Svatý kopeček (363 m) východně nad Mikulovem, poutní místo
Šibeničník, nízký vrch (238 m) v pohraničním úvalu mezi Českem a Rakouskem

Pavlovské vrchy jsou součástí Vnějších Západních Karpat. Geologicky navazujícími pohořími jsou na severovýchodě Ždánický les a na jihu (v Rakousku) tzv. Dolnorakouské pásmo ostrovních hor, resp. Weinviertelská pahorkatina. Přesah Pavlovských vrchů do Rakouska je sporný, podle některých zdrojů končí jednotka (přirozeně) právě korytem hraničního potoka, příp. do ní nepatří už ani Šibeničník.^[1]

Doprava

Přes Pavlovské vrchy vedou silnice III. třídy č. 42120 a 42121, okrajově pak silnice II/420, II/421, I/40, I/52 a III/42117. Železnice vede pouze jižním okrajem území přes Mikulov (trať 246).

V ose pohoří vede červená turistická značka (Svatojakubská cesta Moravskoslezská) propojující nejvýznamnější lokality. Z ní se odpojují místní turistické trasy jiných barev. Nacházejí se zde také naučné stezky Archeostezka Dolní Věstonice – Pavlov, Děvín, Vinařská NS Mikulov a Svatý kopeček v Mikulově.

Galerie

Masiv Děvína z východní strany, v popředí Pavlov
Vápencová bradla na západním úbočí Děvína
Masív Děvína a Kotle, pohled z hráze Věstonické nádrže
Děvičky
Pohled na Pavlov a Děvičky přes Novomlýnskou nádrž
Pohled na Děvín ze Stolové hory, vpravo v popředí Sirotčí hrádek a v pozadí Děvičky
Skaliska Děvína v Soutěsce
Skalní útvar Martinka v úbočí masivu Kotel
Sirotčí hrádek
Kočičí skála
Svatý kopeček nad Mikulovem
Mikulov a Pavlovské vrchy od jihu (pohled z Kreuzbergu v Rakousku)
Pavlovské kopce od Strachotína